Rozdělení dle osvětlení

Emisní mlhoviny jsou vnitřně osvětlené mraky ionizovaného plynu, tyto mlhoviny září ve spektrálních čarách svých molekul či atomů vybuzených většinou ultrafialovým světlem i vzdálenějších hvězd. Karmínová barva je kupříkladu čára přechodu vodíkových atomů do základního stavu. Dva nejobvyklejší typy emisních mlhovin jsou HII oblasti a planetární mlhoviny.

Reflexní mlhoviny jsou osvětleny odrazy světla blízkých hvězd. Odraz způsobuje především prach obsažený v mlhovině, která pak září celým spektrem blízkých hvězd. Příkladem je mlhovina uvnitř hvězdokupy Plejády.

Temné mlhoviny nejsou osvětleny. Mohou být zaznamenány, pokud zakryjí hvězdu nebo jinou mlhovinu. Známým příkladem je mlhovina Koňská hlava v Orionu a mlhovina Pytel uhlí v Jižním kříži.

HII oblasti jsou rodištěm hvězd. Vyvinou se z velmi zředěných molekulárních oblaků, jakmile se začnou smršťovat svou vlastní gravitací, často kvůli vlivu blízké exploze supernovy. Oblak se smršťuje a trhá vytvářeje až několik stovek nových hvězd. Nově vytvořené hvězdy ionizují okolní plyn a vytvářejí tak emisní mlhovinu.

     Jiné mlhoviny se tvoří na konci života hvězd. Hvězda, která projde změnou v bílého trpaslíka odfoukne své vnější vrstvy, které vytvoří planetární mlhovinu. Novy a supernovy mohou také vytvořit mlhoviny známé jako zbytky novy a zbytky supernovy.

Zdroj: wikipedia.org